Dlouhá cesta k jednotnému evropskému patentovému právu?

Inoforum | 11. 7. 2012 | Redakce

Evropská společenství fungují již více než půl století na principu volného pohybu osob, zboží, kapitálu a služeb. Za tu dobu se procesu společné implementace a kontroly podřídila již celá řada politik národních států, nevyjímaje nejdůležitější politiku zemědělskou, dopravní či energetickou. Existuje dokonce již i koordinovaná politika podpory výzkumu a technického vývoje. Doposud se však zcela zapomínalo na stanovení jednotného postupu a právního rámce ochrany duševního vlastnictví. Je přitom s podivem, že právě tato oblast, která do značné míry chrání zájmy těch největších obchodních a výrobních korporací působících v jednotném evropském prostoru (a nejen jich) zůstávala tak dlouho mimo pozornost evropských legislativců. Sjednocení normy ochraňující duševní vlastnictví by přitom bezpochyby přispělo k posílení principu volného podnikání a obchodu, na kterém celá EU stojí. Vlastníkům duševního vlastnictví podnikajícím napříč zeměmi Evropské unie by totiž odpadla poměrně zbytečná finanční a administrativní zátěž spojená s ochranou jejich duševního majetku ve všech jednotlivých státech EU.

Doposud je přihlašování patentů na nadnárodní evropské úrovni poměrně komplikovanou a drahou záležitostí, jak také dokládá Ing. Josef Dvornák, ředitel Kanceláře Úřadu průmyslového vlastnictví. „V současné době existují dva systémy relevantní pro Českou republiku – národní a regionální Evropský patentový systém. Český patent má působnost teritoriální, je tedy chráněn pouze na území České republiky. Chce-li mít žadatel patent chráněn v rámci ostatních zemí, podává přihlášku do Evropské patentové organizace (ta má v současné době 38 členů, mezi nimi je například také Albánie či Srbsko, v žádném případě tedy nekopíruje členskou základnu EU a je na ní zcela nezávislá, pozn. red.), konkrétně prostřednictvím Evropského patentového úřadu v Mnichově. Do přihlášky žadatel vyznačí, v kterých zemích žádá o platnost patentu. Po udělení patentu je však nutné jej validovat podle jednotlivých národních legislativ v příslušných státech. Žadatel tedy dále musí podat překlad patentového dokumentu ke každému jednomu národnímu patentovému úřadu a uhradit s tím spojený validační poplatek,“ popisuje proces získávání patentu na nadnárodní úrovni Josef Dvornák.

Proces je to nejen zdlouhavý, ale také drahý. Vlastníci vynálezů a zlepšovacích návrhů zaplatí za jejich ochranu v rámci celé EU více než 32.000 EUR, zatímco za uznání patentu v USA je to pouhých 1.850 EUR. Poplatek za samotnou validaci patentového dokumentu je však jen zlomek vynaložených nákladů. Další finanční výdaje jsou spojené s překladem do jednotlivých jazykových mutací a aplikací na jednotlivé právní rámce daných zemí. Nejde však zdaleka jen o finanční náklady. Nepopíratelně klíčový vliv má jasná a co nejméně komplikovaná patentová politika na růst samotného evropského byznysu a konkurenceschopnosti. To v poslední době potvrzuje ostatně i OECD. „Význam patentů se velmi posunul. Dnes už patenty nejsou zdaleka využívané jen jako legální ochrana vynálezů, ale také jako strategický nástroj,“ říká ekonomická specialistka OECD Mariagrazia Squicciarini. Jednotná evropská patentová politika může pomoci malým evropským firmám a start-upům v rozjezdu podnikání a přilákat jim rizikové investory, kteří v současné době cíleně vyhledávají především příležitosti s patřičně legálně chráněným inovačním potenciálem, shodují se přední evropští experti zabývající se investicemi do vědy a výzkumu.

Po čtyřiceti letech váhání se zdá, že se věci na evropské úrovni pohnou kupředu. Směrnice sjednocující evropské patentové právo tak, jak ji navrhuje Evropská komise počítá se zřízením Jednotného evropského patentového soudu s výhradní pravomocí ve věci vydávání a omezování Jednotného evropského patentu. Úřad by měl sídlit v Paříži s pobočkami v Londýně a Mnichově. Zřízení tří pracovišť je výsledkem velkého kompromisu mezi jednotlivými členskými státy a jen dokazuje, jak komplikovaná jednání ohledně jednotného patentového řádu byla. Jednoznačným přínosem Jednotného evropského patentového soudu bude eliminace případů, kdy probíhá několik soudních pří v různých zemích ve věci jednoho patentu a také zamezení případům, kdy soudy různých členských zemí rozhodnout ve stejném případě různě. Komise předpokládá, že nový systém sníží náklady evropských společností vynaložené na patentová soudní řízení v průměru o 289 milionů EUR každý rok.

Ačkoliv se ještě před několika dny zdálo, že smlouvě o jednotném evropském patentovém právu nic nebrání v přijetí, ukazuje se dnes, že nás čeká ještě poměrně daleka cesta. Evropský parlament na svém jednání první červencový týden totiž odložil rozhodnutí o přijetí smlouvy. Evropským poslancům se nelíbilo, že Evropská komise na poslední chvíli vyloučila z procesu rozhodování ve věcech patentových sporů Evropský soudní dvůr, který měl původně fungovat jako odvolací instance. Proti tomu se však postavily podnikatelské kruhy, které zpochybnily odbornou způsobilost Evropského soudního dvora v oblasti ochrany duševního vlastnictví a patentového práva a také upozornily na možnost prodlužování a prodražování případných sporů. Zatímco Komise tyto námitky vyslyšela, Evropský parlament, zdá se, bude trvat na důslednějším uplatnění principů jednotné Evropy a jejích institucí. 

Vyloučit Evropský soud z možnosti rozhodovat ve věci společného patentového práva by totiž odporovalo základním právním ustanovením Evropské unie a snížilo jeho roli v celém procesu evropské integrace. Je tedy otázka, za jakých podmínek a zda vůbec je možné v prostředí pevně stanovených mantinelů Evropské unie jednotné patentové právo přijmout.

Jisté je, že cesta k němu je ještě dlouhá. Půjde-li vše hladce a podaří-li se najít styčné body mezi postojem Evropské komise a Parlamentu, který návrh následně schválí, dostane se právní norma na pořad jednání Evropské rady. Vzhledem k tomu, že se jedná o formu mezinárodní smlouvy, bude nutné projednání a následný podpis všech vlád členských států na samostatném jednání. Poté bude následovat ratifikace v národních parlamentech a implementace do národních právních řádů.

Očekává se, že nový systém vydávání prvních EU patentů by měl začít fungovat v roce 2014. Jde o optimistický odhad či konečně naději pro evropské vědce, inovátory a investory do nových myšlenek a nápadů? Dosavadní vývoj ukazuje, že spíše to první.

Související texty:

• Další krok na cestě k jednotnému patentu
• Chybějící evropský patent stojí 425 tisíc EUR denně
• Ministři se dohodli na patentovém soudu EU
• Patenty EU budou jen v angličtině. Musí však existovat dobrý překladač

Čtěte také: