Ředitel CERGE-EI: Český výzkum v ekonomii většinou nemá mezinárodní kvalitu.

Misí ASTP-Proton je zvýšit dopad vědeckého výzkumu financovaného z veřejných zdrojů do společnosti a ekonomiky podporou a profesionalizací přenosu znalostí a technologií na evropských univerzitách a veřejných výzkumných institucích ve prospěch profesionálů v oblasti přenosu znalostí a technologií i uživatelů technologií v širším smyslu.

Tímto sloučením bude ASTP-Proton nabízet více a lepší služby v široké oblasti a s větším zapojením od „inovační biosféry“. Členství v ASTP-Proton bude možné jak pro jednotlivce, tak i pro představitele institucí. Bude ustaven poradní sbor národních asociací (National Association Advisory Committee NAAC), sdružující zástupce národních asociací Kanceláří pro transfer znalostí (“KTO”). To umožní dobré propojení s národními kontakty v zejména oblasti srovnávací politiky, předávání zkušeností a metriky. To pozitivně ovlivní KT/TT a celý inovační proces v Evropě v dlouhodobém časovém horizontu.

Nová organizace bude hlavním uzlem KT/TT v Evropě – mocným motorem pro pokračující inovace v evropské ekonomice, které přímo vytvoří připadanou hodnotu pro společnost jako celek. Profesní rozvoj, certifikace profesionálů a akreditace KT kanceláří jsou klíčovými úkoly pro novou asociaci.

ASTP-Proton bude neziskovou asociací podle holandského práva, s hlavní kanceláří v Leuvenu (Holandsko) a reprezentační kanceláří v Bruselu. Ze stávajících členů Představenstva ASTP a Proton byla nominována Slučovací komise pověřená formálního organizací sloučení, které má proběhnout do 30. listopadu 2013.

ASTP byla založena v roce 1999 v Haagu (Holansko) se zaměřením na individuální praktiky z KT/TT kanceláří. ProTon Europe vznikl jako evropský projekt financovaný Evropskou komisí v roce 2003 a vyvinul se do neziskové mezinárodní asociace v roce 2005. ASTP a ProTon Europe mají dohromady 1000 členů ze 450 institucí.

• EurActiv.cz (22.3.2013): Karel Volenec: Stát by neměl podporovat aplikovaný výzkum bez aplikací
• EUObserver.com (8.5.2013): EU should keep out of innovation’s way, Wikipedia-founder says

Z článků vytrháváme dva citáty:

“Kdybych na to měl, tak bych rád všem lidem, kteří o podpoře inovací, výzkumu a vývoje rozhodují, zaplatil letenku do Jižní Koreje. Tam to chodí tak, že si univerzity doslova rozeberou jednotlivé soukromé firmy. Pak do procesu vstupuje investor (stát) a společně se utvářejí plány, jak postupovat, aby ve svém oboru překonali Evropu a Ameriku.”

“…founding a company in Europe is famously burdensome – even though big differences exist between the north and the south of the continent. In the US, the whole process does not have to take longer than five minutes. In Greece, it can take up to ten months…“

O tématu píší např.:

• MIT Technology Review: Human Embryonic Stem Cells Cloned
• BBC News: Embryonic stem cells: Advance in medical human cloning
• New Scientist: Stem cells: Back to the future
• THE INDEPENDENT: Breakthrough in human cloning raises hopes for treatment of Parkinson’s and heart disease

Přečtěte si také náš starší článek Rozhodnutí o patentování kmenových buněk může předznamenat konec výzkumu v Evropě anebo si projděte celé téma.

Připomeňme, že zavedení jednotného evropského patentu v lednu 2014 předcházelo téměř 30 let vyjednávání. Jeho výhodou je téměř 80% redukce nákladů na patentové řízení ve srovnání s předchozím stavem. Poslední překážka bránící jeho zavedení – rozhodnutí o místě patentového soudu pro jednotný evropský patent (Unified Patent Court UPC) – padla, když bylo přijato kompromisní řešení, že UPC bude sídlit společně v Londýně, Mnichově a Paříži. K systému unitárního patentu se připojilo 25 z 27 států EU, nepřipojily se pouze Itálie a Španělsko, které nebyly spokojeny, že patentové přihlášky budou předkládány pouze v angličtině, francouzštině a němčině a nikoliv již v jejich národních jazycích. Formálně využila EK k zavedení jednotného evropského patentu institutu tzv. zesílené spolupráce, pro který postačuje účast pouze devíti z 27 členů Unie.  Itálie a Španělsko formálně napadly jednotný evropský patent pro údajné narušení vnitřního trhu a ekonomické, sociální a teritoriální koheze EU. Při svém jednání Evropský soudní dvůr však naopak shledal, že použitá procedura posílené spolupráce posiluje proces integrace EU, neboť jinak by nebylo možno dosáhnout společné celoevropské úpravy dané oblasti v rozumném časovém horizontu.

Více se dočtete v následujících článcích:

• Česko má jedinečný patent na údržbu solárních panelů
• Češi se vynalézat nebojí, polovina žádostí o patent ale neprojde

Aktualizace 5.5.2013: Český statistický úřad zveřejnil v dubnu 2013 na svých stránkách podrobné údaje za patenty a užitné vzory a údaje o nepřímé podpoře soukromého výzkumu a vývoje. Ve spolupráci s Úřadem průmyslového vlastnictví ČR byly na těchto stránkách aktualizovány údaje o podaných patentových přihláškách, udělených patentech a zapsaných užitných vzorech v České republice za roky 1995 až 2012 v celé řadě třídění. Součástí těchto výstupů jsou i podrobné údaje o platných patentech k 31.12.2012 na území ČR a o patentové aktivitě našich subjektů v zahraničí (u EPO, USPTO) včetně mezinárodního srovnání.

Patentová statistika: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/patentova_statistika

I přes pozitivní ekonomický vliv na hospodářské ukazatele musí “imigrantské” startupy neustále bojovat o své místo na slunci.

Letošní přehlídka má podtitul Biopolis a představí tvorbu nejvýznamnějších tvůrců z oblasti nových médií, digitálního umění a přilehlých odvětví. V jakém světě budeme žít v nejbližších desetiletích? Kde leží hranice mezi přírodním a umělým? Jak budou technologie proměňovat naše těla a životní styl? Podobné otázky nastolí instalace tří desítek umělců, kteří se nebáli nahlédnout do světa současné biologie a techniky a hledat v něm nejen nové inspirace, ale také otázky k zamyšlení.

Představeny budou projekty, jako je helma zpomalující čas od německého umělce Lorenze Potthasta, interaktivní instalace Plíce reagující na lidský dech od kolektivu domácích tvůrců, takřka hackerské způsoby, jak obelstít kamery rozpoznávající lidský obličej, či pozorování proměn tváře naší planety s využitím fotografií na Google Maps. Některé projekty hraničí s čistou sci-fi, třeba pokus nizozemské umělkyně Jalily Essaïdi vytvořit neprůstřelnou lidskou kůži s pomocí pavoučích vláken získávaných z geneticky upravené kozy.

Přehlídka zaujme i projekty pro mladší diváky, například elektronickým hudebním nástrojem vytvořeným z ovoce.

Během workshopu QRbodies si zase můžete ověřit, zda byste dovedli vytetovat dvourozměrný čárový kód.

Kurátorem výstavy je Andrej Boleslavský.

Kromě výstavy nabídne bienále Enter i performance a odborné symposium. V pátek budou na symposiu hovořit umělci o svých dílech, sobotní konference bude zaměřena na využití nových technologií pro nejrůznější formy postižení a handicapů a jejich uměleckých potenciálů. Hostem bude i významný francouzský filozof a badatel Louis Bec. Na celý festival je vstup zdarma.

Festival organizuje občanské sdružení CIANT ve spolupráci s Národní technickou knihovnou. CIANT je mezinárodní platforma pro výzkum a podporu vzniku nových projektů kreativně využívajících informační a komunikační technologie. Již od roku 1998 se věnuje produkci a propagaci kultury a umění nových médií.

Autorem vítězného projektu, který byl zařazen do kategorie Inovační hvězda určené pro malé a střední firmy, je společnost Ella – CS. Primárně je určen lékařům ošetřujícím pacienty s poškozením jícnu, léčba je pro ně komfortnější a méně nákladná. Tento produkt je světovým unikátem.

Tato jícnová trubička vznikla na základě poptávky po speciální výztuži, která se musí vstřebat. Dá se zavést do trávicího traktu nebo do dýchacích cest, investice do tohoto produktu se pohybovala v řádu miliónů korun, popisuje autor projektu, vystudovaný lékárník Karel Volenec.

Vítězný projekt vzešel z vítězů pěti kategorií soutěže Česká inovace. V kategorii Inovativní nápad určené jednotlivcům a studentům porota vybrala projekt týmu Masarykovy univerzity v Brně nazvaný Tvorba aerosolu vzorků pomocí tepelného odpařování diodovými lasery. Metoda funguje pro určování přítomnosti kovů jako je olovo, cín, zinek či kobalt v nejrůznějších kapalinách, krvi nebo v potravinách. Její výhodou je především nízká cena, vysoká rychlost a snadný transport.

V kategorii Nadějná inovace zahrnující živnostníky a začínající firmy zvítězil projekt firmy Flexicat tools nazvaný Nástroje a technologie pro tmelení a broušení velkých a zakřivených ploch. Inovace je jedinečná díky unikátnímu rozložení tlaku na celou pracovní plochu a využití principu stěrače. Broušení je rychlejší a spotřebuje méně materiálu.

Uspěl také syrovátkový nápoj a program pro školáky

V rámci kategorie Inovativní firma pro velké podniky a korporace porota vybrala Syrovátkový nápoj Fitness společnosti Madeta, který díky syrovátkovým bílkovinám dokáže člověka nasytit a potlačit pocit hladu. Cílovou skupinou jsou lidé s aktivním životním stylem.

V úplně nové kategorii Veřejná správa uspěl Program vytváření a rozvíjení zájmu žáků o vědecké a technické obory v Pardubickém kraji, jehož autorem je Asociace pro mládež, vědu a techniku. Inovace je zaměřena na ovlivňování zájmu žáků základních škol o vědecké a technické obory. Program umožnil v Pardubickém kraji experimentálně ověřit, že je možné v průběhu pěti let zapojit do aktivit na úrovni kraje až tisíc žáků, pedagogů, rodičů i odborníků a propojovat vzdělávací soustavu s praxí.

Vybíralo se ze 110 přihlášených projektů

Celkem se do soutěže Česká inovace přihlásilo 110 projektů z různých sfér průmyslu, obchodu, vědy nebo státní správy. Finalisty v pěti kategoriích vybírala porota z řad ředitelů firem, vědeckých a akademických pracovníků i novinářů.

Soutěž má za cíl pomoci zajímavým inovacím uplatnit se na trhu, vzájemně jejich autory propojit a vytvářet v Česku inovativní prostředí. Organizátorem festivalu, kterého se letos zúčastnilo téměř 500 návštěvníků, je Česká inovace o.p.s. a společnost Blue Events.

Soutěž podporují významné firmy a instituce, které inovátorům poskytují své zkušenosti. Je mezi nimi například 3M Česká republika, Era, obchodní značka ČSOB, PwC Česká republika, Zátiší Group, Raiffeisenbank, O2 Media a řada dalších.

Bez inovací se neprosadíte, říkají šéfové firem

„Jak vidíme na počtu přihlášených projektů do soutěže Česká inovace, počet zajímavých nápadů a inovačních myšlenek v České republice stoupá. My chceme pomoci vítězným nápadům k dalšímu prosazení pomocí ušitou na míru, zveme je například do našeho 3M inovačního centra a k inovačnímu workshopu,“ říká David Vrba, generální ředitel společnosti 3M Česko, která je iniciátorem a generálním partnerem projektu Česká inovace.

„Trh, a jedno v jakém oboru, v nejbližších letech potáhnou hlavně okamžitá řešení. A inovace představují změnu a novinky, stejně jako Era představuje úpravu přístupů k finančním službám a nové pohledy na komplexnost obsluhy moderního klienta. I o takových tématech se budeme bavit při navazujících workshopech nejen s vítězi festivalu v Era světě na pražském Jungmannově náměstí, “ říká Jam Lamser, člen představenstva ČSOB.

„Neustále vylepšovat své produkty a způsob jejich prodeje musí dnes každá firma, jinak jí konkurence uteče. Pokud chcete utéct konkurenci, musíte přijít se skutečně průlomovou inovací, která přiměje zákazníky uspokojovat jejich potřeby jiným způsobem než dosud,“ říká Jiří Moser, řídící partner PwC Česká republika.

Více informací o Festivalu Česká inovace 2013 naleznete na www.festival-cin.cz.