Český patent výroby nanovláken zaujal v Japonsku

Čteme za vás | 22. 6. 2012 | Tomáš Papež | Převzato ze serveru: Contipro.cz

Český vynález, který v laboratorním srovnání vykazuje až desetkrát větší produkci nanovláken oproti nejběžnější komerčně dodávané průmyslové technologii, zaujal na sympóziu Nanofibres 2012 v Japonsku. Společnost Contipro Biotech, v jejíchž vývojových laboratořích se patentovaná tryska zrodila, ji v Japonsku prezentovala minulý týden u příležitosti Česko-japonských technologických dnů.

Nově vyvinutá multitryska dosahuje u testovaných nejběžnějších materiálů 2x až 13x vyšší produkci vláken. Zároveň umožňuje získat nanovlákna i z obtížně zpracovatelných materiálů vhodných pro medicínu. Tyto materiály (například kyselina hyaluronová) přitom slibují nejzajímavější využití, například při opravě poškozených nervů, nebo při regeneraci svalů. Na poli nanovláken vzbudila společnost Contipro Biotech světový zájem už dříve, když patentovala technologii na výrobu nanovláken uspořádaných v požadovaném směru.

„Překvapilo nás, kolik společností se potýká s problémem, který jsme patrně úspěšně vyřešili, konkrétně s přenosem technického řešení z laboratoře do výrobní praxe. Možná právě proto vyvolalo naše vystoupení až nečekaný zájem firem,” uvedla doktorka Jana Růžičková, která v Japonsku technologii prezentovala. Česká vědkyně se mimo kolegů zabývajících se stejným vědeckým oborem, setkala také s naší velvyslankyní v Japonsku, Kateřinou Fialkovou, která nad sympóziem Nanofibres 2012 a konferenci “Nanovlákna pro třetí tisíciletí” převzala záštitu.

Zahraniční prezentace nové české patentované technologie však neproběhla pouze v Japonsku. Téměř ve stejnou dobu byl vynález představen i na vědecké konferenci Electrospin 2012 v Jižní Koreji, kam ji vezl její spoluautor, Marek Pokorný. „V zásadě jsme se podívali na celý problém výroby nanovláken trochu jinak než ostatní a přišli jsme s technologií, která odstraňuje nedostatky, jakými jsou třeba kolísání kvality vláken nebo omezení současných technologií pro některé materiály využitelné v medicíně. Nejbližší evropské představení našeho inovativního řešení výroby nanovláken bude 12. června v Drážďanech na konferenci Nanofair 2012,” uvedl doktor Pokorný ze společnosti Contipro.

Specifický design nové kombinované multitrysky vychází z numerické simulace distribuce elektrostatického pole v okolí různých typů zvlákňovacích elektrod. Díky studiu fyzikální podstaty zvlákňování bylo dosaženo několikanásobně vyšší produkce nanovláken ve srovnání s technologií zvané „bezjehlové” zvlákňování, jež bývá v odborné literatuře často označováno za pravděpodobně neproduktivnější způsob výroby nanovláken.

Další informace:

Nanovlákna byla na konferenci představena v pestré paletě od použití v textilním průmyslu, přes norné stěny z nanovláken určené na vychytání olejů z vody, až po medicínské aplikace na krytí ran.

Technologie elektrostatického zvlákňování (známá pod anglickým názvem „Electrospinning”) byla znovuobjevena při studiu metody elektro sprejování („Electrospraying”) až na konci minulého století v roce 1995 (Reneker). Vlákno je silami elektrostatického pole (po překročení nadkritické hodnoty, obvykle 100 až 300 kV/m) vytahováno z kapky polymerního roztoku. Ještě tekutý paprsek se od trysky pohybuje vzduchem směrem k druhé elektrodě, přičemž dochází k jeho natahování, tuhnutí a tenčení právě až k nanorozměrům. Let vlákna se stává velice komplikovaný a vlákno sleduje zcela náhodnou trajektorii, proto se na sběrné elektrodě vytváří vrstvy náhodně uspořádaných vláken.

Čtěte také: